Chov matek

Období kvetení řepky je nejvhodnější pro chov matek. Včelař, kterému na včelstvu záleží, vyměňuje matky z umělého chovu, aby byly ponechány její potřebné vlastnosti (mírnost, sezení na plástech, rojivost, jarní rozvoj, stavba díla). Jak si vychovat nejlepší plemenný materiál a jakým způsobem, jsou otázky, které si položí ten, kdo chce začít s chovem, nebo chce svůj chov vylepšit.

Cykly, které musíte znát při chovu matek

Matka se vyvíjí 16 dní. 1. - 3. den - vajíčko, 4. - 8. den - otevřená larva, 9. - 15. den - zavíčkovaná larva,16. den - líhnutí. Za 3 - 4 dny, mezi 11. - 15. hodinou letí na orientační prolet. 6. den, mezi 13. - 15. hod. od vylíhnutí letí na snubní prolet, kde se na trubčím shromaždišti, ve vzdálenosti 10 - 30 m nad zemí, páří s 8. - 10. trubci. Pokud se matce dostane nedostatek spermatu, tak vylétá podruhé, popř. potřetí. Matka, stejně tak i dělnice se vyvíjí z oplozených vajíček. Až druhý den začíná být patrný rozdíl ve velikosti larvy mezi matkou a dělnicí. Mateří kašičku z hltanových žláz mladušek, kojiček dostávají dělnice jen v malém množství, nejdéle do stáří 3 a půl dne. Matečné larvy v kašičce plavou a jsou jí vyživovány po celou dobu vývoje, což umožňuje vývin vaječníků. Matka se přirozeně dožívá 2 - 5 let. Ke konci jejího života ustává plodování a je třeba ji vyměnit do 3 roku života.

Příprava chovného materiálu

Jak zacházet s chovným materiálem?

Chovný materiál nesmíme vystavovat přímému slunečnímu záření a teplotě nad 37 °C, jinak by uhynul.

1. Z larev

Příprava matky z larev je nejideálnější, jak po stránce genetické, tak po stránce pracnosti. Larvy musí být co nejmladší, ve věku tři čtvrtě dne až jeden den. Nevhodnou larvou je larva stáří 2. dnů, popř. 3 dnů. Larvy z dělničí buňky do matečníku dostaneme larvováním. Použijeme pro to přelarvovací lžičku zvlhčenou mateří kašičkou, kterou larvičku nabereme a přemístíme do umělohmotných matečníkových misek s průměrem 9 mm, předem "ovoněných z včelstva" (min. 2 dny ponechaných ve včelstvu). Tyto matečníky se musí následně zaškolkovat pomocí školkovací klícky v době 6. - 10. dne vývoje, nebo 2 dny před vylíhnutím, když je již matka zralá. Nesmíme provádět žádnou zbytečnou manipulaci a rozrušování včelstva během 11. - 13. dne vývoje. Tehdy matka ještě zralá není a mohly by ji tak poškodit veškeré otřesy. Zavíčkované a zaklíckované matečníky se vkládají do oplodňáčků, plemenáčů, nebo do včelstev, kde chceme vyměnit starou matku.

2. Z rojových matečníků

Rojové matečníky poznáme tak, že jich je větší množství po okrajích rámků. Zjistíme-li výskyt takovýchto matečníků, tak je můžeme zužitkovat a předejít tak vyrojení. Když ale chceme snižovat rojivost našich včelstev, tak je nejlépe utratíme, protože se s nimi velice silně přenáší genetická vlastnost "rojení". Pro zužitkování otevřené matečníky odřízneme i s větším kouskem plástu a vložíme jej do okýnka v jiné plástvi, či vystavěné mezistěně. Zavíčkované matečníky zrušíme, protože neznáme jejich stáří. Otevřené matečníky předělané na jednu či dvě souše vložíme doprostřed medníku silného včelstva. Za 1 - 5 dní zavíčkované matečníky školkujeme, až když jsou zavíčkované. Jelikož jsou matečníky různě staré, tak je vhodné dělat prohlídky co 2 dny a zavíčkované klíckovat.

3. Z matečníků z tiché výměny

Matečníků z tiché výměny je málo, obvykle nejvýše 5 a jsou umístěny uprostřed rámků. Otevřené matečníky si ponecháme a dále s nimi pracujeme úplně stejně jako s rojovými, zavíčkované matečníky zrušíme. Pokud matka takovéto matečníky zaklade, tak to znamená, že je stará, a že potřebuje vyměnit.

Proč je nutné klíckovat matečníky?

Klíckovat matečníky musíme z toho důvodu, že si chceme ponechat všechny vylíhlé matky. Kdybychom tak neučinili, tak by první vylíhlá matka postupně vykousala díru z boku v ostatních matečnících a matky by usmrtila žihadlem. Zbylou neoznačenou matku by také bylo těžké najít. Oka klícky jsou velikosti mateří mřížky. Včely tak přijdou do kontaktu s panuškou a mohou o ni pečovat.

Odchov v osiřelci

Nejintenzivnější podnět pro odchov nové matky je odebrání stávající matky. Osiřelec vytvoříme přemetením mladušek z plodiště přes mateří mřížku do nového úlu, doplněného o medné zásoby, zavíčkovaný plod bez otevřeného plodu a matky. Včely tak mají v sobě pud vytvoření matky a tvorbu matečníků tak ochotně přijímají. Matku buďto odstraníme a po 9 dnech odstraníme také všechny matečníky vytvořené včelami, kde přenesly larvy z dělničích buněk, čili pro nás nevhodné. Nebo pouze převěsíme otevřený plod do medníku a po devíti dnech přemístíme celý nástavek do nového úlu. Ten teď obsahuje mladušky, zásoby a zavíčkovaný plod. Osiřelec je vhodné doplnit i o souš s vodou a rámkovým krmítkem naplněným medocukrovým těstem v množství 0,5 l denně. Do včelstva bez matky vkládáme chovný rámek po 9 dnech, v den odstranění matečníků a do odděleného včelstva vkládáme chovný rámek za 1 hodinu po usazení. Třetí den zkontrolujeme počet načatých matečníků. Zralé budou zase jako obvykle 10. den vývoje.

Medocukrové těsto je složené z medu a moučkového cukru v poměru 1: 3. Poměr lze měnit podle konzistence medu. Těsto není předmětem loupeže, což je výhodné. Kdybychom krmili jen cukrem, tak riskujeme, že bude osiřelec vyloupený.

Odchov při matce

Chovné včelstvo si v tomto případě nepřipravujeme. Včelstva s matkou nejlépe odchovávají novou matku před slunovratem a nejvíce v době rojení. Do medníku převěsíme chovný rámek s matečníky a dále postupujeme klasickým způsobem. Dbejte vždy a zvláště u této metody těchto rad:

chov lze uskutečnit jen v době snůšky, není-li snůška, tak musíme přikrmovat
včelstvo musí mít dostatek zásob medu i pylu
včelstvo musí být silné s převahou mladušek - kojiček
včelstvo musí být zúženo, aby bylo přeplněno včelami

Dochov matečníků

Tato metoda je založena na ochotě přijímat mateční misky s vajíčky v osiřelcích a následným dochováním zavíčkovaných matečníků ve včelstvu s matkou. Je to metoda startér - finishér. Může se také využít dochov matečníků se včelstvy s odebranou matkou. Matku je nejlépe odstranit 1 - 2 dny předem.

Odchov v oplodňáčku

Nejrozšířenějším způsobem chovu matky, je chov v oplodňáčku, které slouží především pro vytvoření nové matky ve velkochovech a k expedování k zákazníkovi. Oplodňáček je malý úlek se 2 - 3 plásty v mini rozměrech. Po celou dobu musíme přikrmovat medocukrovým těstem na dnu, z vrchu přikrytým novinami, které včely posléze uklidí. Bez novin by těsto rozšlapaly a pracně by se pohybovaly. Přípravu oplodňáčku započneme připevnění úzkého pruhu mezistěny (2 - 3 řady buňek) k rámku. Dále ho osadíme 100 - 200 g smetence, zaškolkujeme matečníky, nebo přidáme neoplozenou matku pomocí přidávací klícky.

Přidávací klícka je klícka na jedné straně s průlezným otvorem, který se při přidávání matky ke včelám naplní medocukrovým těstem. Během vyjídání těsta si včely pozvolně zvyknou na feromon matky a přijmou ji. Bez přidávací klícky by její pach vnímaly jako cizí a usmrtily by ji.

Oplodňáčky umisťujeme nejdále od sebe na stinná místa, mimo dráhu letu včel. Obracíme je na různé světové strany, aby nedošlo k zaletění matky do cizího úlu.

Inseminace bez inseminátoru

Inseminátor je přístroj pro oplození matky pomocí odebraného spermatu od trubce. Slouží nám pro cílené umělé spáření pro zajištění vlastností vybraných včelstev. Tento drahý přístroj se dá obejít jednoduchou metodou, tzv. Kööhlerovou metodou. Tato metoda počítá s tím, že prolety trubců ustávají v odpoledních pozdních hodinách, asi po 17. hodině. Proto trubčí včelstvo dva dny (od večera) vězníme a vypustíme je až v 18. hodině, kdy už se žádní jiní trubci na shromaždišti nevyskytují. Včelstvo s říjnou matkou vězníme od 4. dne vylíhnutí a vypustíme ji až 6. den. Matka je říjná od 6. do 10. dne. Totéž opakujeme další dva podvečery.

Je účinná pouze, když ji v okolí stanoviště použije jen jeden včelař. Úspěšnost tak záleží na domluvě.

Zužitkování matek

Odchované matky začínají klást 4. den po snubním proletu. Kladoucí matky vychytíme a zužitkujeme pro vlastní potřebu. Poškozené matky, tj. chromé, s utrženou nožičkou, poškozeným tykadlem, vyvráceným křídlem, pomačkanou hrudí, apod. likvidujeme, protože tyto drobné vady mohou být příčinou stráty celého včelstva. Matku nesmíme zapomenout označit opalitovou nálepkou a barvou podle roku jejího narození.

Matky vylíhnuté v letech, jejichž letopočet končí číslicemi. Barva

1 nebo 6 bílá

2 nebo 7 žlutá

3 nebo 8 červená

4 nebo 9 zelená

5 nebo 0 modrá

Přidávání matek

Naleznete zde hodně rad, jak přidat do včelstva matku tak, aby ji přijalo, kde přijme matku nejochotněji, způsoby přidávání matky, mezi které patří například vytvoření smetence, oddělku, nebo umělého roje. Snad každý z nás se také dopouští chyb. Chyby jsou nejlepším prostředkem pro učení, protože pevně věřím, že kdo usoudí, že udělal chybu, tak ji příště neudělá. Abyste se ale mohli některý chyb vyvarovat, tak si zde také přečtěte, jak ne.

Funguje to takhle

Včely nepřijmou cizí matku, pokud mají vlastní, a to jakoukoli - oplozenou, neoplozenou, řádně kladoucí nebo trubcokladnou. Přítomnost vlastních matečníků za určitých okolností nevadí (metoda přidávání pomocí umělého matečníku). Matky „cizí krve“, geneticky vzdálené včelstvům, do nichž jsou přidávány, jsou přijímány méně ochotně a často jsou brzy vyměňovány. Včelstva provádějící tichou výměnu a chystající se k rojení rovněž nerada přijímají cizí matku. Nejochotněji přijímá bezmatečné včelstvo matečníky, potom oplozené a rozkladené matky, kladoucí oplozené matky nerozkladené, matky držené dlouhou dobu v zasílacích klíckách nebo v malých chovných úlcích. Nejhůře jsou přijímány několik dnů staré a neoplozené matky. V období intenzivního rozvoje včelstev v první polovině sezóny je situace příznivější než v období snižující se aktivity plodování, za vrcholem rozvoje. Ve snůšce za pěkného počasí je pozornost většiny včel soustředěna na donášení a zpracování zásob. Tento stav je příznivější než v bezsnůškovém období se slíděním včel. V prostředí mladušek je vždy matka bezpečnější než v prostředí starých včel. Při přidávání vyjídací klíckou s odkladem je menši riziko při prodlouženém věznění matky v klícce ve včelstvu. Uplatňuje se efekt pronikání mateří látky do včelstva. Menší ztráty matek jsou při přidávání na zavíčkovaný plod, kdy včelstvo nemá možnost odchovat si náhradní matku. Celkem ochotně přijímají matky včely ve smetenci a oddělku.

Nejdůležitější rady

1. Mladší včely přijímají matku ochotněji než starší.

2. Menší skupiny včel přijímají matku ochotněji než větší.

3. Včely ochotněji přijímají matku, která je podobná jejich staré - tj. vyměňuj kladoucí matku za kladoucí matku.

4. Včely neochotně přijímají novou matku v době loupeží.

5. Naopak včely přijímají matku ochotněji v době snůšky.

Před přidáním mladé matky do včelstva musí být včelstvo bezmatečné. Původní matka musí proto být odebrána. Musí se odstranit všechny matečníky, které by překážely přijetí nové matky. Je jistější přidávat matku samotnou, bez doprovodných včel, neboť ty mohou vyprovokovat k agresivnějšímu chování „místní“ včely. Tuto operaci je třeba provádět v uzavřené místnosti. Až si sedne, chyťte ji opatrně za oba páry křídel mezi palec a ukazováček. Po vypuštění doprovodných včel se otvor znovu zazátkuje a naopak odzátkuje otvor vyplněný medotěstem. Klícka s matkou vloží k horní loučce plodových plástů. Včely se mohou volně pohybovat po klícce, vyjedí medotěsto a obvykle vyvedou matku z klícky za 2 - 3 dny. Po týdnu se pak prohlédne klícka, plodové plásty vajíček či už mladých larev, celé plodiště a odstraní matečníky. Návštěva má být raději krátká a méně častá, jinak by nemusely matku přijmout.

Způsoby

Oddělek a smetenec

Připravujeme-li smetenec, vždy nejdříve včelstvo, z něhož chceme odebírat včely, pozorně prohlédneme a vyhledáme matku. Pozor na tiché výměny - ve včelstvu mohou být matky dvě! Smetáme až po odložení plástu s matkou stranou, popř. ještě po jejím zajištění poklopkou. Smetat můžeme i z více včelstev. Z rojáku, do něhož smetáme, necháme odletět létavky. Matku dáme do přidávací klícky, nejlépe trubičkové z drátěného pletiva, a naplno uzavřeme. Klícka musí viset pod strůpkem rojáku. Smetenec vězníme zpravidla 2 dny a 2 noci a usazujeme třetí den v podvečer. Během věznění dojde k stmelení včel a utužení kontaktu s matkou. Po celou dobu věznění včely krmíme. Při usazováni do úlu matky ji přidáme v klícce - ovšem pevný uzávěr nahradíme těstem, nebo mezistěnou. Je to jistější než ji vypouštět mezi včely vbíhající do úlu, kdy může vzlétnout nebo spadnout do trávy a ztratit se.

Smetenec má v červnu vážit alespoň 2 kg, v červenci 2,5-3 kg. Nedejme se mýlit množstvím včel. Ještě v podletí se smetenec může jevit jako silné nebo alespoň střední včelstvo a na jaře vyzimujeme slabocha. Rozhodující pro přezimování je množství plodu. Dojde-li ke ztrátě matky, smetenec přestane stavět. Není vhodné jej napravovat přidáním druhé matky. Raději jej přes noviny a medník spojte s jiným včelstvem.

Nejvhodnější jsou plodové plásty, na nichž se ve středu líhnou již mladušky. Takové je možno i připravit, jestliže s potřebným předstihem převěsíme plodové plásty do medníků nad mřížku. Při převezení oddělků na jiné stanoviště (oddělkové) vzdálené 4 km - 5 km není nutno je věznit a jejich příprava je nejrychlejší. Převěsíme pouze potřebný počet plástů (zásobních i plodových) i s obsednutím a oddělek nezeslábne odletem létavek. Při ponechání na místě přidáme matku až po odlétnutí létavek a ještě vězníme. Použijeme pouze vybíhající plod úměrně k obsazení, aby nedošlo k jeho zachlazení. Do jedné prázdné nebo zásobami jen málo naplněné souše nastříkáme vodu. Včely ji potřebují v době věznění a i po uvolnění česna, dokud nemají létavky. Matku v napevno uzavřené klícce umísťujeme mezi plodové plásty, kde se líhne nejvíce mladušek, ihned po utvoření oddělku. Není-li oddělek napadán slídilkami, matku za 2 - 3 dny uvolníme výměnou pevného závěru za těsto nebo mezistěnu. Předtím oddělek prohlédneme a eventuální naražené matečníky zrušíme. Ve snůšce přidáváme matku klíckou uzavřenou pouze těstem.

Umělý roj

Matku přijmou se sto procentní úspěšností, když bude na cestě v obálce přibližně dva dny. Matku i s osazenstvem dáme na zastíněné a teplé místo, kde není průvan, v žádném případě ji nevystavujeme slunečním paprskům. Dáme také pozor, abychom ji nedali na místo, které navštěvují rádi mravenci. Nezapomeňme přejet po klícce ve vodě namočeným prstem. Toto můžeme opakovat několikrát, zvláště když se rozhodneme pracovat až příští den.

Příští den vytvoříme umělý roj smetením cca 1,5-2,5 kg včel všech kategorií do dobře větraného rojáčku. Na 1kg musíme smést včely z cca sedmi plástů 39x24 cm, a to z několika včelstev. Důležité však je, abychom smétali včely všech kategorií, tzn. oklepáváme včely z plástů s otevřeným mladým i starším plodem, včely ze zavíčkovaných plástů, mezistěn, stavebních rámků. Zbytek doplníme včelami z medníků.

Pozor, aby ve smetenci nebyla náhodně smetena matka. Počkáme asi 2 hodiny, až včely začnou „brečet“. Zůstane-li smetenec po této době v klidu, smetli jsme do něho matku a je lépe si takovýto smetenec již ponechat. Zatím si připravíme matku tak, že ji vypustíme i s doprovodnými včelami na okno, kde ji opět vychytíme a uzavřeme do klícky s medocukrovým těstem bez doprovodných včel. Nasadíme láhev s prosakovacím krmítkem a 1 litrem medového nebo cukerného roztoku v poměru 1:1.

Časté chyby

1) do smetence jsme smetli starou matku

2) mladou matku jsme nechali v klícce po dodání žíznit

3) smétáme pouze mladé včely - nebezpečí vyloupení po usazení roje

4) rojáček se včelami a matkou dáme do teplé místnosti

5) rojáček se včelami a matkou jsme umístili do světlé místnosti

6) smetenec utvoříme velice silný (nad 3 kg)

7) utvořili jsme smetenec příliš slabý (do 1 kg)

8) smetenec usazujeme již po dvou dnech, kdy není ještě stmelen (nejčastější chyba)

9) nenecháme větrání v rojáčku celé otevřeno nebo je rojáček málo větratelný

10) náš rojáček není včelotěsný

11) malý rojáček (na 1 kg včel potřebujeme min. 15 l velký rojáček)