Med

Med pomáhá léčit, ale také působí jako prevence proti nemocem. Řada lidí tohle ví a zdravé účinky medu využívá ve svém léčitelství. Včelí med nemá stále konstantní složení, a proto nemůže být uznán jako lék, i když léčivé účinky rozhodně má. Známé rčení praví: "sklenice medu - půl lékárny domu".

Vznik medu 

Med donáší včely létavky a předávají je mladším včelám v úle. Při práci s nektarem (roztok z květů rostlin) či s medovicí (roztok donesený z výměšků mšic apod.) se med zahušťuje. Med si včely předávají a znovu polykají a vyvrhují, čímž ho obohacují důležitými enzymy. Při menší koncentraci vody v medu ho ukládají do buněk, kde ještě postupně zraje. Jakmile med dosáhl 16% - 18% vlhkosti, tak ho v buňkách zavíčkují. Včelař ho pak pomocí odvíčkovací vidličky musí odvíčkovat a v medometu pomocí odstředivé síly získat. 

Kde vlastně med vzniká a co je potřeba k jeho výrobě: 

Pro výrobu medu jsou důležité včely, které sbírají z květů nektar či medovici. Aromatické látky  jim umožňují vnímat charakteristickou vůni květin, podle které se také orientují. Včela nasaje tekutinu na květu či na zadečku mšic, mer a červců přes své lízavě sací ústrojí do medného váčku. Váček je od žaludku oddělen chlopní, která pouští tuto látku do žaludku, zpět však nikoliv. Nemůže tak dojít k natrávení a následného použití. Včela tuto tekutinu přenese do úlu, kde ji vyvrhne a letí dále za pastvou. O nektar či medovici se už následně starají včely mladší v úle. Tyto včely pak přemění  nektar odpařením vody na med. Nektar má asi 70 % vody, kdežto med má méně než 18 %. Vody se zbavují neustálým nasáváním a vyvrhováním do plástů. Během tohoto celého procesu je tato látka obohacována enzymy a proto, hlavně díky nim vznikne med. Odpařování vody rovněž napomáhá mávání křídel včel, které díky tomu vytváří neustálý proud vzduchu, který odvádí přebytečnou vodu česnem z úlu ven. Včely uložený med potřebují na uživení dlouhověkých včel v průběhu zimy. Průměrné včelstvo spotřebuje za zimu asi 15 kg - 20 kg medu. Během celého roku je to pak 70 kg medu. Včelař včelám odebere okolo 20 kg - 70 kg medu, čili odebírá to, co si uchovávají na zimu. Proto se před zimou včely zakrmují cukerným roztokem. Cukr se rozmíchá v roztoku 3:2, cukr:voda do 5l sklenice a pomocí krmícího víčka, které má 80 otvorů se zadělá. Následně se umístí na horní loučky v úle a včely si tak tento roztok průběžně zpracovávají.

 

Účinky medu 

V medu jsou mimo jiné také přepracované enzymy z hltanových žláz včel, a proto je zdravější než běžný cukr. Také obsahuje vitamíny a minerální látky. 

Med pomáhá: 

  • prevence před nemocí
  • rekonvalescenci po různých nemocech
  • při nachlazení dýchacích cest
  • u žaludečních vředů
  • při nespavosti
  • při onemocnění jater a žlučníku
  • při žloutence
  • při chudokrevnosti
  • při pálení žáhy
  • při zácpě
  • u poruch trávení a přecitlivění nervů
  • na vysoký krevní tlak
  • při vředech
  • proti pylovým alergiím (především květové medy smíchané s 1 % pylu) 

Přispívá ke zdárnému vývoji dětí vždy a také i před narozením. Med zvyšuje přirozenou odolnost organizmu, ovlivňuje krevní oběh, vyživuje srdce a obsahuje látky tvořící kosti. Posiluje nervovou soustavu, dobrý spánek, dobrou náladu a paměť. 

Další zajímavosti: 

Ph medu je asi středně kyselé, čili ve stupnici vyjádřeno mezi 3,5 a 4. Med je hydroskopický, což znamená, že může přijímat vlhkost z okolního prostředí. Med má vysoký obsah cukru, který je vhodný pro rychlé doplnění energie, proto je často používaný sportovci jako povolený doping. Med má protizánětlivé účinky a proto byl už i v minulosti natírán do ran. Hojivé účinky jsou následně účinné. Z medu se dá také vyrábět medovina. Vypálená medovina v pálenici se nazývá medovec. 

Jaký med si koupit? 

Pokud jste se rozhodli si koupit med, tak je dobré se před jeho koupí zaměřit na jeho kvalitu. Ne vždy je totiž med jako med. 

Výrobce 

Vždy je dobré mít svého spolehlivého včelaře, anebo svůj spolehlivý obchod, který prodává výrobky od českého včelaře. Čeští včelaři jsou většinou ochotni vám ukázat včelstva, úly, pomůcky a prostředí, ve kterém pracují a taky stáčí med. Hned si tak můžeme udělat obrázek o hygieně. Zahraniční včelaři, nejčastěji z Argentiny či Číny nejsou pod takovým dohledem, jako ti čeští. U nás totiž funguje Český svaz včelařů, který hlídá podávané veterinární léčiva. Čeští včelaři jsou také pod dohledem zákonů.  U nás máme povolené různé druhy léčiv, které jsou vázané regulemi, jako například, že se musí aplikovat danou dobu, a že se musí aplikovat dané množství. Český včelař většinou tyto regule splňuje. Zahraniční medy ale většinou obsahují veterinární léčiva, která jsou pro člověka škodlivá. Jsou sice hlídáni inspekcemi, ale většinou nedostatečně. Pokuty jsou tak mizivé, že si zahraniční výrobce medů může dovolit u nás znovu a znovu prodávat závadné medy. Asi posledním faktorem výrobce je vzdálenost. Zdravým selským, proč si kupovat medy, které přiletěly z druhého konce světa, a proč ne ty, co máme doslova za rohem. Jednak je med z našich rostlin či živočichů a jednak se díky němu neznečistil kus světa, protože doprava je přímo od včelařových rukou do rukou vašich. Med, než se dostane do obchodu, je také neustále ohříván i na teplotu vyšší než 40 °C, což medu nepřispívá. Nekvalitní med je také šlehán a tím ztrácí důležité enzymy obsažené v medu. 

Cena 

Když už jste se teda rozhodli si koupit med od českého včelaře, tak je pro vás určitě rozhodující cena. V hypermarketu nekoupíte levné medy. Srovnejte jednotkové ceny (cena za 1 kg). V hypermarketech se běžně prodávají medy od 120 Kč/1kg až do 240 Kč/1kg. Často to ale nejsou medy, ale jen ochucené sirupy. Rozvoj celé naší společnosti by se mohl zlepšit podporou českých výrobků a to platí i ve včelařství. Kdo si myslí, že cena za kvalitní český med 100 Kč/kg je příliš velká, tak ten je na omylu. Při dnešních cenách všeho okolo nás, také včelařských potřeb a pomůcek, je nutná cena medu alespoň 120 Kč/kg. Dnešní včelaři jsou ale tak hluboce podceňováni, že jsou dokonce ochotni prodat med už za 60 Kč/kg. Je však jen na vás, jestli podpoříte českého včelaře a budete odebírat kvalitní a nezávadný med, nebo jestli čeští včelaři vymizí a vy si budete kupovat med umělý ze zahraničí. (1 kg medu = cca 0,7 l medu). 

Zralost 

Med může být odebrán i předčasně, což také negativně ovlivňuje kvalitu, protože může dojít ke kvašení medu. Med by měl být odebírán z úlu až tehdy, když má méně než 18% vody. 

Druhy medu 

Medy můžeme rozdělit na několik druhů, podle toho z jaké rostliny nebo z jakého živočicha vznikly. EU rozlišuje však jen 2 druhy medu, a to med květový, který vznikl z nektaru a med medovicový, který vznikl ze sladké a lepkavé medovice, čili z výměšků mšic, mer, červců a dalších, které včely dále zpracují. Tento med se jmenuje med medovicový, nikoliv lesní, jak se většinou uvádí. V době rozmnožování mají mšice velkou spotřebu bílkovin, těch je ale v míze relativně málo. Nasátou mízu tak mšice filtrují a přebytečný sladký roztok, medovici, rozstřikují po okolí, nebo jím visí na zadečku. Kapičky medovice sbírají nejen včely, ale také mravenci. Tento vztah mezi mravenci a mšicemi se nazývá trofobióza. Rozdíly mezi těmito medy existují. Další druh, který bychom mohli rozlišit je med pastovaný, který vzniká pastováním květového medu. 

      Med květový

  • pochází z nektaru rostlin
  • snadno stravitelný díky vyššímu obsahu hroznového (glukózu) a ovocného (fruktózu) cukru
  • vzhledem k vyššímu obsahu hroznového cukru (glukózy) rychleji krystalizuje
  • obsahuje pylové zrna různých květů, které jsou zdrojem vitamínů 

      Med medovicový 

  • pochází z výměšků medovice hlavně od mšic, medovice jsou sladké a lepkavé výměšky
  • je tmavší, což způsobují rostlinná barviva z mízy dřevin, kterou mšice sají
  • obsahují více minerálních látek a stopových prvků 

      Med pastovaný 

  • vzniká pastováním (míchání medu dřevěným hranolem, který nemá ostré hrany) z květového medu vznikne krásně roztíratelný roztok, který už nezkrystalizuje
  • výroba tohoto medu se provádí minutovým mícháním hranolem 3 x denně, pozvolna, aby se nevmíchal vzduch do medu a nevznikla tak pěna
  • je světlejší než původní květový med 

      Med jednodruhový 

  • Med jetelový, vikvový a vojtěškový - světle žlutý, rychle a jemně krystalizuje, lahodná chuť, vetší obsah vody
  • Med pampeliškový - sytě žlutý, rychle a hrubě krystalizuje, ovocná příchuť
  • Med hlohový - žlutohnědý, ořechová příchuť, typické aroma
  • Med pohankový - velmi tmavý, krémové krystalizuje, silné aroma
  • Med svazenkový - žlutohnědý, jemná chuť, krystalizuje později
  • Med maliníkový - světle žlutý, příjemné ovocné aroma
  • Med vřesový - načervenale hnědý, kořeněná vůně i aroma, želatinózní konzistence
  • Med čistcový - sytě žlutý, pomalu a jemně krystalizující 

Kryslalizace medu 

Krystalizace medu je změna z tekutého medu na med tuhý, který má oproti původnímu tekutému medu v sobě krystalky. Je to přirozený proces, který není známkou kvality. Dříve zkrystalizuje med s vyšším obsahem glukózy (hroznový cukr) - řepkový, květový, a později krystalizuje med s nižším obsahem glukózy - medovicový, akátový. Chceme-li ze zkrystalizovaného medu udělat zase med tekutý, tak jej můžeme napastovat, anebo rozehřát ve vodní lázni, tak aby teplota medu nepřekročila 45 °C, jinak by došlo ke zničení enzymů a dalších látek. 

Skladování medu 

Med skladujeme výhradně v uzavřeném skleněném obalu, v suché, tmavé místnosti s teplotou do 25 °C, relativní vlhkost max. 75 %, bez slunečních paprsků. 

Medové zoubky 

Kazí se zuby při konzumaci medu? Odpověď zní, ne! Zuby se kazí jen při konzumaci rafinovaného cukru, tedy sacharózy. Ten totiž neobsahuje důležité látky, jako je vápník, hořčík a další. Proto se tyto látky musí odebírat z nejbližšího zdroje, čili ze zubů, protože je potřebuje ke svému štěpení. Zubní sklovina je tak oslabována a dochází ke vzniku zubního kazu. Med naopak látky na štěpení sacharózy obsahuje a hlavně je tvořen z jiných cukrů, jako je glukóza a fruktóza. Navíc med působí protizánětlivě a tudíž i proti zubnímu kazu. Existuje druhý fakt, který vyvrátí, že se z medu kazí zuby. Před vynaleznutím rafinovaného, řepného cukru nebylo zapotřebí tolik zubařů, jako dnes, protože lidé si mohli osladit život pouze medem. Navíc funkci zubařů zastávali kováři, kteří zuby trhali. Těch vytrhnutých zubů ale zas až tolik nebylo.